Hlavně, když nepřijdou ty usmolené plískanice. Nikdo nemáme rádi, když nám teče do bot. Své o tom ví David Rath. Ten si musel po sérii bouřek a dešťů zajít dokonce k sousedům vypůjčit náhradní holinky. K jeho nemilému překvapení mu roztržitá sousedka do krabice místo bot zabalila 7 milionů. A teď babo raď! Pan poslanec je v tom samozřejmě nevinně, jenže vysvětlujte to lidem, že. Ti senzacechtiví čecháčci odkojení bulvárem se chytí každé drobnosti.

Marně teď bude vysvětlovat, že sousedka, mimochodem ředitelka kladenské nemocnice a velmi milá paní, jen omylem prohodila krabice (s tou Rathovou chtěla jít druhý den do města pro šafrán a trochu toho zázvoru.) Marná budou jeho slova o tom, že těch 30 milionů si k němu pod podlahu schoval Grossův strýc a tvrdil, že jde o pytel s prošoupanými sandály.

A marně se bude bránit, že ty peníze v květináči se chystal druhý den odnést sirotkům. Jako když hrách na stěnu hází. Jak to znám, drastické české soudy zas jednou uvrhnou nevinného poslance za mříže. Spravedlnosti se hold u nás člověk nedovolá.

Ale venku je pěkně, to se musí nechat.

To zní logicky, nicméně předpokládám, že Google weby za zpětné odkazy penalizuje již delší dobu, jen své metody neustále upravuje a zpřesňuje a největší rozdíl bude v tom, že nyní začal tyto důvody penalizace klientům, používajícím Webmaster Tools, oznamovat (viz článek.) Osobně mi to přijde logické a spíše než k argumentům mnohých komentujících, kteří píší, že Google přece tímto způsobem nemůže dávat nový prostor nekalé konkurenci, se přikláním k názoru samotného autora, že tento postup je logický a myslím, že logický je i v článku zmíněný postih za velké množství odkazů, vedoucích ze stejné IP adresy (který stále 100% potvrzen není.)

Škodí odkazy z webů na stejné IP adrese? Ano

Je to pořád jen můj ničím nepodložený názor. Ten opačný se často opírá o argument, že může být 1000 domén, které mají 1000 různých majitelů, ale jsou pod stejným hostingem a mají tudíž totožnou IP adresu a Google přece nemůže z tohoto důvodu stejnou IP penalizovat. Jenže, upřímně, jaká je pravděpodobnost, že např. ze stovky zpětných odkazů na Váš web jich povede 50 čistě náhodou z domén u stejného hostingu? Tady se asi shodneme všichni.

Pokud budete mít web, na který si nezajistíte sami ani jeden zpětný odkaz, ale lidé na něj budou odkazovat z vlastního zájmu, je téměř jisté, že odkazy povedou ze všech možných domén – 2. i 3. řádu, z diskusních fór, článků na blozích i komentářů u nich a tak dále a tak dále. A pravděpodobně budou tyto weby hostovány různými společnostmi. Nestudoval jsem sice pravděpodobnost, ale dá se očekávat, že ze 30 odkazů na Váš zajímavý článek bude byť jen třetina pocházet z domén, hostujících u jedné společnosti?

Na druhou stranu, pokud provozuji 40 domén u Hostmonsteru a ty jsou navzájem prolinkované, může to vypadat sebenáhodněji a dobrý kamarád Seznam bude spokojený, ale jeho chytřejší strejda Google si dost možná spočítá, že tady něco nehraje. Tím spíš, že odkazy na české domény s českým obsahem vedou, jak on jistě ví, mnohem častěji od českých poskytovatelů Webhostrů.

Poměry a statistiky

A můžeme zajít ještě dál. Je pro Google takový problém držet a pravidelně aktualizovat statistiky o tom, kolik jednotlivé společnosti hostují domén? A o tom, jaké jsou jejich procenta v rámci jednotlivých zemí? Je možné, že i s těmito daty pracuje a vytváří jakési pravděpodobnostní mapy, se kterými pak poměřuje údaje o odchozích i zpětných odkazech jednotlivých domén a vytváří si obrázek o jejich věrohodnosti. Pokud je někde výrazná odchylka, následuje drobná penalizace. Pokud je odchylka do očí bijící, je postih větší.

Můžeme o tom diskutovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale jisté je, že na co my jen pomyslíme, Google už dávno převedl do praxe. Nesmíme totiž zapomínat, že Google je pořád „jenom“ vyhledávač. A je nejlepší. A pokud by jeho odpovědi na položené dotazy přestaly být nejlepšími, kdo by platil za AdWords? Jistě, mohl by si dát na titulní stránku bulvár, ale kdo by pak chodil na Seznam…

Zápisky ze všech zemí od nás na západ se píšou špatně, neboť časový posun neumožňuje zachytit jeden celý den. Osobně z tohoto jevu viním Evropskou Unii, více si o něm přečtete v mé nové knize 15, nikoliv 24 časových pásem, která vyjde zítra v 17 hodin odpoledne a ve 13 hodin washingtonského času ji budu podepisovat v pražském knihkupectví. Pero si prosím přineste vlastní.

Obrazovka v letadle mi ukazuje, že je let dlouhý něco přes 7000 kilometrů a že trvá devět a půl hodiny. K ukrácení času mi letuška nabízí sklenku vína, ale nemilosrdně ji odmítám. Let je nekonečný, ale dá se za tu dobu leccos udělat. Tentokrát jsem mimo jiné napsal novou knihu Rok devátý, týden třicátý šestý, neděle a s námahou jsem vyřídil všechny dopisy od mých obdivovatelů. Po odepsání Hájkovi s Bátorou probíhá hladké přistání a jedeme do známého hotelu v samotném centru hlavního města. Je hezké, že každý rok dostanu stejný pokoj: má všechny stěny polstrované a na lůžku je nachystaná speciální noční košile se zkříženými rukávy a vyšitou jmenovkou. Milé.

S programem začínáme ihned. Ještě v pondělí odpoledne se konalo moje vystoupení v Competitive Enterprise Institute, který před třemi lety vydal anglickou verzi mé Modré, nikoli zelené planety. Od té doby často slýchám, že každý, kdo ji četl, by „rád viděl člověka, který tohle napsal.“ Rád jsem pozvání přijal. V publiku to vře jako před rokovým koncertem, nejvěrnější příznivci mi dokonce hází na jeviště suvenýry: rajčata, okurky, pánské polobotky číslo 45. Po ošetření začínám rozehřívat diváky oblíbenou hádankou: „je to 5x větší než velryba a 10x hloupější, co je to?“ Odpověď „loď s aktivisty Greenpeace“ nikdo neuhodne. Když přednáška graduje, oznamuji, že nás čeká doba ledová a zabránit jí lze pouze větší produkcí skleníkových plynů, načež demonstrativně otevírám připravenou ledničku. V hledišti propuká nadšení, fanoušek s dready omdlévá a je vynesen ze sálu.

Po skončení přednášky je mi nabídnuta ještě návštěva ve špičkovém jazzovém klubu, ale nemilosrdně ji odmítám. Po úspěchu předešlé akce mám obavy, abych nestrhl veškerou pozornost na sebe a nezastínil místní jazzmany. Každému je třeba dopřát zasloužený obdiv.

Druhý den začínáme položením květin k Památníku obětem ekologických aktivistů. Poté  poobědváme výborný pandí steak, načež přejíždíme do dalšího známého amerického institutu Mustache Foundation, kde mám večer projev na téma jak chutně poobědvat a neumazat si knír. To je západní alternativa k mé jinak oblíbené přednášce jak provést privatizaci a neumazat si ruce. Následuje krátká návštěva plesu Asociace Lovců Velryb a den zakončuji slavnostním zahájením výstavby nového supermarketu na ploše bývalého parku. Po slavnostním skácení první ze sta sekvojí je již čas myslet na cestu domů.

U letadla bohužel z časových důvodů nestíhám debatu s mými příznivci, kteří mě přišli pozdravit dokonce s několika transparenty a na cestu mi věnují několik plat vajec od amerických nosnic. Než mi je letušky všechny seškrábou z obleku, rolujeme již na na ranveji letiště Ronalda Reagana. Krátce po startu mi přispěchá kapitán s nabídkou pilotáže vládního Airbusu, ale nemilosrdně ji odmítám. Cítím se již poměrně unaven. A navíc, nejsem přeci superman. Jsem prezident.

Každý šperk je originál

Každý náhrdelník, náramek i každá sada naušnic v e-shopu Kouzlo korálků za sebou mají několik hodin práce, která zahrnuje přípravu komponent, vlastní návrh, kdy se z myšlenek a nápadů postupně rodí budoucí podoba šperku a konečně ruční výrobu, díky níž dojde ke spojení kvalitních českých korálků a doplňkových komponent. Výsledkem je originální kousek bižuterie, kterým můžete již zítra ozdobit svůj dekolt, zápěstí nebo uši. A pro Vás, pánové, kteří šperky z bižuterie nosíte přeci jen méně často, jde o ideální tip na nepříliš drahý dárek pro Vaši velmi drahou polovičku.

Naušnice, náhrdelníky i náramky z bižuterie

Stačí si jen vybrat ty, které se Vám líbí. Nové kousky jsou navíc průběžně navrhovány a vyráběny, takže se vždy můžete těšit na nějaký ten nový přírůstek v nabídce. Pokud hledáte naušnice z bižuterie, momentálně je v nabídce e-shopu 13 kousků v cenách od sympatických 95 Kč, včetně např. krásných naušnic Ledová tříšť s kousky pravého stříbra. Máte-li zájem spíše o náhrdelníky z bižuterie, e-shop nabízí dokonce 22 náhrdelníků, z nichž některé opět obsahují perly s kousky stříbra. První náramky jsou prozatím ve výrobě, určitě se ale brzy dočkáte i prvních kousků v této kategorii. A pokud chcete Vaši partnerku opravdu okouzlit, jsou připraveny výhodné sady, kde můžete za zvýhodněnou cenu zakoupit naušnice a náhrdelník z bižuterie v jednotném designu.

Takže nezapomeňte, pokud budete chtít originální bižuterii, e-shop Kouzlo korálků je tady pro Vás. Originální šperk, ruční výroba a osobní přístup jsou vždy zaručeny, stejně jako rychlé dodání a většina zboží stále skladem. Příjemný nákup!

Já chápu, že ti za pokladnou jsou frustrovaní, unavení, mají málo peněz za fakticky votravnou práci, lidi je točí, jenže taky znám jiná zaměstnání, mnohem horší a za ubožejší výplatu. I já dělal horší práce za směšný peníze, ale byl jsem aspoň rád, že práci mám. A k zákazníkům jsem byl příjemný, copak oni mohli za to, že „musím“ smažit burgery za 50 kaček na hodinu?

No, každopádně letos jsem byl v nevirtuálním světě pro něco pod stromeček poprvé a určitě naposledy, v obchodě už mě nikdo neuvidí. Je zvláštní, že si lidi pořád stěžují, že není práce, ale když ji mají, jsou ještě otrávenější. Kam přijdu, tam vidím zpruzené obličeje, něco jako „no jasně, další otravnej blbeček, co mě přišel vytočit a ani neví, kam se dává karta. Já to snad budu muset ještě udělat za něho, no to je vrchol. Kdy si konečně někdo všimne, že tady trpím jako zvíře a dá mi konečně padáka!“ Zlatý, šťastný a veselý, e-shopy.

Systém Mallu mě hodně zaujal, protože jsem o tom samém nedávno četl na Johnově blogu Podnikání v USA, kde upozorňoval na využití stejného modelu společností Tesco v Jižní Korei (tam šlo o nakupování potravin z Tesca na úplně stejném principu v korejském metru) a šlo o vůbec první „virtuální obchod“ tohoto druhu. Proto mě docela zaujalo, že zrovna česká firma zkouší tento unikát jako jedna z prvních na světě a Praha v tomhle předběhla mnoho světových metropolí, které jsou mnohem víc hi-tech a kde bych takový pokus čekal dřív.

Nakonec ještě odkaz na video, kde ten systém předvádí Tesco právě v Korei, obsahující pro mě (ne tak pro Tesco) né zcela pozitivní větu: „…we could change waiting time to shopping time.“ Pokrok, zdá se, nemá vypadat tak, že budeme jen relaxovat. Budeme totiž pořád nakupovat.

Poznámka autora: knihu můžete koupit již tento čtvrtek, v pátek bude autogramiáda. Dotisk se připravuje na pondělí. Čtěte také první neautorizované zápisky z cest. Již brzy.

Jako zaměstnanec, když mě něco naštvalo, nebo zdeptalo, většinou jsem se sbalil a odešel z práce domů. Třeba ve tři odpoledne :-)

Naštěstí je tady WordPress

Přesněji řečeno jeho geniální funkce, umožňující naplánovat publikaci článku na jakékoliv pozdější datum a čas. Vaši čtenáři tak mohou mít pocit, že celý rok pracujete, a Vy si přitom každý druhý týden budete lebedit někde na chatě nebo chalupě, daleko od WiFi, televizních zpráv či jiných nepříjemností. A WordPress si bude vesele publikovat Vaše články. Samozřejmě, napsat je musíte, tak daleko zatím soudruzi z USA nepokročili, ale stačí před odjezdem na dovolenou sednout na půl dne k počítači a vše si pěkně připravit.

Co k tomu potřebujete?

Stačí jediné, totiž aby Váš blog, či web obecně fungoval na Open Source redakčním systému WordPress. K tomu, jak jej instalovat, nebo jak funguje, existuje spousta anglicky i česky psaných informací, proto poradím jen to zásadní: po napsání článků se místo obvyklého tlačítka Publikovat podívejte hned nad něj, kde stojí: Publikovat okamžitě Upravit. Klikněte na odkaz Upravit, nastavte požadované datum a čas, poté klikněte na OK, chvíli počkejte, než se tlačíko Publikovat změní na Naplánovat a stiskněte ho. A máte hotovo, Vaši práci dodělá WordPress. Velmi jednoduchá, ale o to geniálnější funkce.

A nečekaná pointa na závěr

Já teď budu pokračovat spolu s Herculem Poirotem po stopách zločinu. V momentě, kdy se tento článek ocitl na mém blogu, si totiž hovím s knížkou v proutěném křesle na naší chatě, na samotě, u lesa, se sklenkou něčeho svěžího. Možná dokonce právě pořádám jahodové Cornetto, nebo prostě jen sedím a kochám se pohledem na louku a les na protějších kopcích. A je mi o to líp, protože vím, že na internetu zase přibylo pár skvělých článků, na kterých se někdo opravdu nadřel.

Rozhodl jsem se, že celou svoji cestu budu dokumentovat zde v sekci Kouzlo Lega. Chci zde popsat maximálně otevřeně veškeré kroky, které povedou ke spuštění obchodu i k prodeji prvních stavebnic. Co půjde napsat, to zde bude. Dnes mohu začít třeba s tím, že můj rozpočet na první rok je jako minule 1339 kč. Nic víc. Tuto částku jsem již utratil nákupem domény Kouzlolega.cz a hostingu od společnosti Blueboard.

Tím je tedy zodpovězena základní otázka, totiž adresa webu, kterou jsem vybíral velice dlouho. U e-shopů, prodávajících Lego, je totiž jeden veliký háček, pokud jde o doménu, ale o tom zase v jiném článku. Nutno říci, že spoustu věcí, jako je výběr dodavatele stavebnic, webhosting, nebo systém, na kterém e-shop poběží, jsem měl už vyřešené díky minulému internetovému obchodu. Přesto se v příštích článcích tyto informace objeví, aby byl seriál úplný.